Miroslav a okolí

Procházka po vinařském městě s velkou tvrzí, židovskými památkami a dalšími zajímavostmi. spojená s návštěvou sousední starobylé obce Hostěradice.

Při dnešním výletě prozkoumám město Miroslav a jeho okolí.
Malé město s necelými 3000 obyvateli, leží přibližně 45 km jihozápadně od Brna směrem na Znojmo. Obec je poprvé doložena roku 1222. Později byla povýšena na městečko a městem se stala až v roce 1965. Město bylo na konci II. světové války vybombardováno, mnoho domů bylo zničeno, velká část zástavby města je poválečná, proto dnes nemá centrum města jako celek příliš vysokou architektonickou hodnotu.

Z Brna vyjíždím autobusem směrem na Znojmo. Vystupuji na zastávce Miroslav-rozcestí. Město má tu nevýhodu, že ačkoliv leží ve směru Brno - Znojmo, je položeno asi tři kilometry od hlavního tahu a většina autobusů sem z něj nezajíždí. Miroslav má i vlakové nádraží, ale to je také daleko za městem. Z křižovatky od zastávky autobusu se vydávám pěšky do města. Cesta vede po klidné silnici přes pole. Po levé straně míjím malé sportovní letiště. Před městem se zvedají malé terasovitě upravené kopečky s vinicemi zvané Miroslavské kopce.

Miroslavské kopce

Brzy po vstupu do města narážím na židovský hřbitov. Ten byl založen už v 16. století. Je na něm asi 600 náhrobků, nejstarší z nich je z roku 1667. Součástí hřbitova je i obřadní síň, dnes skladiště všeho možného. Hřbitov je bohužel zamčený, takže pouze nahlédnu přes zeď.

Vstup na židovský hřbitov

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov z opačné strany

Po hlavní ulici dále pokračuji směrem do centra města. Po levé straně míjím další památku, barokní sýpku. Je to jedna z dominant města viditelná již z dálky. Je sice památkově chráněná, ale nyní patří soukromé firmě, která ji nechává chátrat.

Barokní sýpka

Stále pokračuji po hlavní ulici a u domu, nad jehož vchodem je nápis lákající na výstavu puzzlí, odbočuji doleva do centra. Přicházím do bývalé židovské čtvrti. Tu dříve tvořila hlavní ulice se synagogou a mnoho navazujících úzkých uliček s maličkými domky. Dnešní stav židovské čtvrti je smutný. Na  konci války byla při bombardování města z velké části zničena. Dodnes zde zůstalo asi 15 domů. Místo ostatních je většinou travnatá plocha. Nejzajímavější je malý archaický domek č.p. 12 s vnějším schodištěm, pomocí kterého si každý může udělat představu, jak to zde dříve vypadalo. Domek je právě v rekonstrukci a podle již opravené střechy a komína to vypadá, že se majitel snaží zachovat původní vzhled.

Poslední domy židovská čtvrti, vlevo vzadu je synagoga

Nejzajímavější domek v židovské čtvrti

Uprostřed čtvrti dodnes stojí i synagoga, která byla v 50. letech přestavěna na kulturní dům. Stavba byla rozšířena přístavbami a samotná synagoga dnes slouží jako kulturní sál. Kousek od synagogy připomíná židovské obyvatele malý památník. Hned vedle něj dodnes přežil památník rudé armády.

Bývalá synagoga, dnes kulturní dům

Kulturní dům - původní synagoga je střední část stavby s vysokou střechou

Odtud je tu jen pár metrů k nejvýznamnější památce, kterou je miroslavská tvrz. Byla založena snad už na přelomu 9. a 10. století, v 16. století byla ale radikálně přestavěna na renesanční zámek. Z původní stavby se dochovala cenná gotická sklípková klenba. Dnešní zámek je mohutná stavba na složitém půdorysu s nádvořím a věží. Od války postupně chátral, až se dostal do špatného stavu. Pro veřejnost není přístupný. Nyní patří městu Miroslav, které pro něj hledá kupce, jenž budovu opraví a důstojně využije. Město také na zámku dělá postupné opravy, aby se stav památky dále nezhoršoval. Až se tuto krásnou stavbu podaří zrekonstruovat a zpřístupnit, stane se určitě vyhledávaným turistickým cílem. Kolem zámku se rozprostírá park s letním kinem.

Miroslavský zámek

Miroslavský zámek - vstupní průčelí

Miroslavský zámek - zadní strana

Po průchodu parkem se octnu na náměstí. Má tvar protáhlého postupně se rozšiřujícího trojúhelníka. Jeho dominantou je secesní radnice z počátku 20. století s malou věží a výrazným štítem. Uprostřed náměstí stojí pěkná socha. Domy na náměstí jsou ale buď poválečné nebo novodobě přestavěné. Dojem zčásti zachraňuje jeho nová úprava s fontánkou uprostřed. Na tak malé město mě zde překvapilo velké množství obchodů.

Náměstí se sochou a radnicí

Radnice

Z náměstí pokračuji na sever do kopce mezi malými domky ke kostelu.

Kostel sv. Petra a Pavla pochází z roku 1729. Stojí uprostřed parku, kde dříve býval hřbitov. Jde o celkem obyčejný barokní kostel, který na první pohled ničím nevybočuje z řady ostatních kostelů.

Pěkná je protější barokní velká fara. Areál doplňuje několik soch. 

Kostel sv. Petra a Pavla

Fara

Při sestupu zpět do centra města mně ještě zaujme dům dětí a mládeže, který se svým stylem podobá zdejší radnici a stará velká vila, kterou bych v tak malém městečku nečekal.

Dům dětí a mládeže

Stará vila

Mezi zdejší památky by se dala zařadit i budova školy z 19. století. Podobnou budovu ale najdeme téměř v každém městě. Před ní v parčíku na Komenského náměstí stojí Komenského socha.

Komenského náměstí se starou školou a Komenského sochou

Odtud jdu do jižní části města k evangelickému kostelu. Pochází z roku 1846. Je jedním z posledních chrámů postavených podle nařízení tolerančního patentu – bez věže, mimo hlavní komunikaci a bez varhan.

Je schovaný za domy a z ulice není téměř vidět.

Evangelický kostel

Od tohoto kostela je to již kousek na jižní okraj města, kde začíná přírodní památka Miroslavské kopce. 

Roste zde zde stepní vegetace, v nichž se vyskytuje řada vzácných a chráněných druhů rostlin. Část kopců pokrývají malé borovicové lesíky. Místy je odtud pěkný výhled na město. Zde je ideální místo pro odpočinek a svačinu.

Pohled z Miroslavských kopců na město

Další pohled z Miroslavských kopců na město

Přírodní památka Miroslavské kopce

Přírodní památka Miroslavské kopce

Přírodní památka Miroslavské kopce

Kolem Miroslavi se vínná réva pěstuje ve velkém

Po svačině definitivně opouštím Miroslav a po polní cestě jdu přes mírný kopec směrem na Hostěradice. Cesta vede nejdříve polem, potom mezi vinicemi a nakonec i menším lesem.

Poslední pohled na Miroslav z cesty do Hostěradic

Při východu z lesa cesta kopíruje okraj velkého lomu. Ten j sice ohrazen plotem, který ale později končí, takže se dá shlédnout celý lom z jeho horního okraje. Lom je hodně velký a také pěkný, spodní část je zatopena vodou. I když je do něj vstup zakázán, je vidět, že slouží místním lidem ke koupání.

Lom u Hostěradic

Lom u Hostěradic

Od lomu je to už jen kousek do obce Hostěradice. O Hostěradicích se poprvé píše již v roce 1200, je to tedy stará obec. Později se stala městečkem a střed obce získal městský vzhled. Dnes tu žije asi 1500 lidí.

Za chvíli přicházím do centra obce, kterým je docela velké náměstí. Jednu stranu náměstí zabírá kostel sv. Kunhuty s přilehlou farou. Kostel je starý, pochází již ze 13. století, věž je asi o 200 let mladší. Fara v sousedství je jedním z pozůstatků komendy Řádu německých rytířů. Dalším pozůstatkem komendy je kamenná věžovitá stavba za farou se zbytky gotických oken. 

Hostěradické náměstí s kostelem sv. Kunhuty, farou a morovým sloupem

Na opačné straně náměstí stojí starobylá renesanční radnice , uprostřed náměstí se tyčí mariánský sloup. Dále je zde několik měšťanských domů, jejichž vnější fasády byly ale znehodnoceny novodobými úpravami. Náměstí hyzdí i velká nevzhledná komunistická budova. Celkově na mě obec nepůsobí moc příjemným dojmem, mnoho domů je zchátralých, některé byly zbořeny a zůstávají tu po nich prázdná místa, vzhled nově postavených domů je většinou hrozný.

Náměstí s mariánským sloupem a radnicí

Poslední pohled na střed obce

Z náměstí jdu na okraj obce, kde se zvedá prudký kopec. Na něm stojí malá mariánská kaplička a kolem se rozprostírá přírodní památka U kapličky. Vyskytují se zde zde stepní společenstva s řadou vzácných rostlinných druhů, jde o jednu ze čtyř lokalit kosatce písečného na Znojemsku. Od kapličky je pěkný výhled na Hostěradice. Z výšky už obec působí mnohem lepším dojmem. Pod kopcem existuje podzemní labyrint, na několika místech v okolí jsou vidět vstupy do podzemí.

Kaplička na kopci nad Hostěradicemi

Pohled na Hostěradice

Přírodní památka U kapličky

Přírodní památka U kapličky

Protože se mi z Hostěradic nechce jít stejnou cestou pěšky, jedu autobusem zpět do Miroslavi. Z autobusového nádraží jdu opět pěšky na křižovatku, kde jsem ráno vystupoval. Jakmile se začínám blížit ke křižovatce, vidím, jak mi ujíždí autobus do Brna. Naštěstí je zde malá benzínka, kde si kupuji pití, unaven si sedám na venkovní posezení a čekám na autobus jedoucí za hodinu.