pátek 27. června 2014

Kyjov a okolí


Procházka po městě v centru Slovácka.


Část 1. Kyjov


Kyjov leží v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji na řece Kyjovce. Kolem se rozkládá Kyjovská pahorkatina, na sever od města se táhne pohoří Chřiby.

V první písemné zmínce z roku 1126 se Kyjov připomíná jako trhová ves. V roce 1844 byly v Kyjově otevřeny lignitové doly a tím začalo budování průmyslu ve městě. Byla založena například sklárna. Po 2. světové válce pokračoval rozvoj města, bylo postaveno několik sídlišť. V této době Kyjov utrpěl i několik nevhodných stavebních  zásahů.

Dnes má město asi 11500 obyvatel. Je centrem folklóru, koná se zde spousta folklorních akcí. V okolí se pěstuje vinná réva.

Cesta osobním vlakem z Brna do Kyjova trvá něco přes hodinu. V Kyjově vystupuji na  malém nádraží a zamířím si to rovnou do centra. Cesta vede jednou z hlavních ulic se stromořadím, po levé straně míjím velký městský park. Po několika minutách dojdu na náměstí  Hrdinů s budovou gymnázia. To bylo zřízeno Piaristy v 19. Století.  Budova byla postavena v neorenesančním slohu, její součástí je dokonce kaple sv. Josefa Kalasanského, zvaná také gymnazijní kaple. Ta svou velikostí odpovídá spíše kostelu.

Gymnázium s kaplí sv. Josefa 

Gymnazijní kaple sv. Josefa

Od gymnázia pokračuji stále stejným směrem, přejdu křižovatku a za ní již začíná centrum města. Centrum není příliš velké, jeho středem je rozlehlé Masarykovo náměstí. Náměstí je pěkné, upravené a překvapuje mne, že je zde na tak malé město hodně živo. V čele náměstí stojí renesanční radnice s 39 metrů vysokou věží a sgrafity na fasádě. Byla dokončena v roce 1562. Městský úřad zde sídlí dodnes, ve sklepě se nachází vinárna s místními víny.


Radnice a Mariánský sloup

Radnice

Arkýř na radnici

Radniční věž a mariánský sloup

Koně před radnicí

Hned vedle radnice se nachází velký kulturní dům. Je to komunistická stavba, která vzhled náměstí částečně narušila, po nedávné přestavbě ale vypadá už o něco lépe. Dříve se na tomto místě nacházela židovská čtvrť s úzkými uličkami, malými domky a synagogou. Za války byli všichni židé deportováni a za komunismu byla čtvrť kompletně zbořena právě kvůli výstavbě kulturního domu.  Představu o vzhledu synagogy si každý může udělat pomocí památníku vedle kulturního domu. O nic lépe nedopadly ani oba židovské hřbitovy, které byly za komunismu také zničeny.

Vystoupení kočovného divadla Kyjov před kulturním domem


Památník za kulturním domem připomíná zbořenou synagogu

Další dominantou náměstí je bývalý kapucínský kostel. Kostel s klášterem byl založen roku 1713. Později byl kostel přeměněn na farní a klášter přestavěn k jiným účelům. Tento kostel se vzhledem nijak neliší od jiných kapucínských kostelů, včetně absence věže.

Bývalý kapucínský kostel s klášterem

Starobylá ulička vedle kapucínského kostela

Mnoho domů na náměstí je památkově chráněno, mezi nejzajímavější patří dům, kde je dnes lékárna nebo dům, kde sídlí část městského úřadu. Uprostřed náměstí před radnicí stojí Mariánský sloup, o kousek dále pak moderní kašna.

Střední část náměstí a radnicí a kapucínským kostelem

Pohled na náměstí z opačné strany od radnice

Zadní zužující se část náměstí 

Jeden z historických domů na náměstí, kde dnes sídlí část městského úřadu

Další zajímavý dům na náměstí

Od radnice pokračuji na opačnou stranu náměstí, které se zde postupně zužuje a přechází v klidnou ulici Palackého. Hned na začátku stojí fara, o kousek dále pak jedna z nejzajímavějších památek města, kyjovský zámeček. Byl postaven v 16. století v renesančním slohu. Sgrafita na fasádě ale pochází až z roku 1911. V roce 2010 byla provedena moderní přístavba. Dnes se zde nachází vlastivědné muzeum.

Fara

Zámeček, v pozadí je kaple sv. Josefa

Zámeček

Na kopečku nad zámečkem stojí kaple sv. Josefa. Původně zde stál kyjovský farní kostel, ten byl později přeměněn ve skladiště, které později vyhořelo a kromě věže bylo zbořeno. V 19. Století byla k věži přistavěna dnešní kaple. Kolem kaple se rozkládá velký park, který byl dříve kyjovským hřbitovem. Podél obvodových zdí kaple je ještě několik starých náhrobků.

Kaple sv. Josefa

Kaple sv. Josefa a bývalý hřbitov, dnes park

Pohled na centrum od kaple sv. Josefa

Pohled od kaple sv. Josefa na gymnazijní kapli, 
v pozadí je silo na okraji města

Kousek odtud se rozkládá parková Seifertovo náměstí s funkcionalistickým husitským kostelem.

Husitský kostel

Celou severní část města kolem husitského kostela tvoří příjemná a upravená čtvrť s rodinnými domy a vilkami, z nichž některé jsou docela zajímavé.

Jedna z mnohých zajímavých vilek v severní části města

Nyní se vydávám prozkoumat ještě opačnou stranu centra města jižně od náměstí. Zde je nejvýraznější stavbou chudobinec Dominika Jurkovského. Velká barokní stavba s věžičkou byla postavena v roce 1739. Dnes zde sídlí základní umělecká škola.

bývalý chudobinec

Na místě, kde se tato ulice kříží s ulicí Svatobořskou stojí několik menších domů, které jsou poslední hmotnou upomínkou na zdejší početné židovské osídlení. Jde o domy židů, které byly postaveny mimo výše zmiňované ghetto, proto se dodnes dochovaly.

Židovské domy v Jungmannově ulici

Kousek odtud opět na Svatobořské ulici se nachází malý rohový přízemní domek s nápisem Salon Tichý. Jde o dům, kde žil zdejší rodák Miroslav Tichý (1926-2011). Byl to velký podivín a zdejší nejznámější postavička. Původně studoval umění a věnoval se malbě. Z politických důvodů ale musel školu opustit. Někdy v 60. letech s malbou přestal a rezignoval na okolní svět. Přestal se stříhat a mýt, chodil stále ve stejném zalátaném svetru. Z různých plechovek, trubek, starých brýlí, vršků od piva a jiných zbytků si konstruoval fotoaparáty. Tajně jako voyeur fotil hlavně kyjovské dívky v parku a na koupališti. Svůj fotoaparát měl schovaný pod svetrem a ve vhodnou chvíli svetr vytáhl a stiskl spoušť, aniž by se díval do hledáčku. Jeho fotografie se vyznačují velkou nedokonalostí, neostrostí, občas se na fotografii objevila nějaká moucha, která se dostala mezi čočky. Tichý vytvořil tisíce těchto fotografií, začátkem 90. let náhle přestal. Jeho fotografií s všiml další kyjovský rodák, později švýcarský lékař  Roman Buxbaum a rozhodl se, že Tichého proslaví. Jeho fotografie se mu podařilo dostat na výstavy do celého světa a proslavit jej. Jeho fotografie se prodávají až za statisíce korun. Sám Tichý však o žádnou popularitu nestál , veškerý čas trávil ve svém rozpadajícím se domku s lahví rumu v křesle a odkázaný na pomoc své sousedky. Jeho fotografie se válely všude kolem, na dvorku, na zemi, mnohé ohlodaly myši. Zemřel v roce 2011, po smrti jeho sousedka nechala domek rekonstruovat a zřídila v něm muzeum.

Dům, kde žil fotograf a zdejší podivín Miroslav Tichý,
byl po jeho smrti opraven a bylo zde zřízeno muzeum.

Hned naproti tohoto domku je v mezeře mezi domky plechová branka, která dříve vedla na starý židovský hřbitov. Dnes by po průchodu brankou člověku cestu ukončil násep silnice.
Asi 200 metrů od tohoto místa se nachází areál nemocnice, která byla vybudována kolem II. Světové války. Na okraji tohoto areálu dříve stál nový židovský hřbitov s pěknou smuteční síní. Při rozšiřování nemocnice byl zrušen. Dnes jde bývalý hřbitov rozeznat pouze podle břečťanu na terénu. Údajně se plánuje pietní úprava celého hřbitova. Po válce byl na hřbitově odhalen památník deportovaným židům, ten byl později posunut doprostřed areálu nemocnice.

Památník židům, zavražděným za II. světové války.

Část 2. Kostelec

Nyní se vydám přes celý Kyjov směrem na sever a podívám se trochu po okolí. Okolní krajina je hodně zvlněná, jsou zde převážně pole, asi 2 km za městem začínají rozsáhlé lesy v okolí se pěstuje vinná réva. Již z dálky je vidět větrný mlýn v Bukovanech. Jde však o novou stavbu  z roku 2004, kterou zde nechal postavit jeden místní rodák. 

Okraj Kyjova, v pozadí větrný mlýn v Bukovanech.

Krajina mezi Kyjovem a Kostelcem

Asi po dvaceti minutách chůze se na kopci objevuje kostel v Kostelci.  Kostel sv. Václava byl postaven asi v letech 1030-1050. Velká část kostela je dodnes z pálených cihel z románského období a jedná se tak o jednu z nejstarších cihlových u nás. Později byl kostel barokně přestavěn a rozšířen.

Pohled na Kostelec od Kyjova

Kostel v Kostelci

Kostel v Kostelci z opačné strany

Pro Slovácko typické vinné sklípky pod kostelem

Pod kostelem se nachází fara, naproti ní bývalý zámek, původně středověká tvrz. Za komunismu byla stavba bohužel nešetrně upravena pro potřeby JZD a v tomto poničeném stavu existuje dodnes.

Architektonicky zničený zámek v Kostelci

V Kostelci se v 18. Století usadili židé, když byli vyhnáni z Kyjova. Bylo zde vytvořeno malé židovské ghetto s modlitebnou, jehož domy se přes pozdější přestavby většinou dochovaly. Po architektonické stránce ale moc zajímavé nejsou.

Domky bývalého židovského ghetta

Nad obcí v polích byl založen židovský hřbitov, který byl ale už po I. Světové válce opuštěn, místní obyvatelé postupně rozkradli všechny staré  náhrobky a rozebrali kamennou zeď. Dnes má hřbitov podobu malého lesíka uprostřed polí a je jednou ze zdejších krajinných dominant. Do lesíka jsem se podíval, ale nic zajímavého jsem zde nenašel. Nejsou zde žádné úlomky náhrobků a ani jediný náznak po nějaké kamenné zdi.

Bývalý židovský hřbitov nad Kostelcem

Rád bych v průzkumu okolí Kyjova pokračoval, ale už mi na to nezbývá čas. Z Kostelce se musím vrátit zpět do Kyjova na vlakové nádraží. Zde můj dnešní výlet končí.

1 komentář:

  1. Salon Tichý je soukromý dům, ne muzeum a je pro veřejnost uzavřen.

    Roman Buxbaum není kyjovský rodák ani švýcarský lékař a nikdy nebyl přítel pana Tichého.
    Jana Hebnarová

    OdpovědětVymazat