Z rychlíku Brno - Břeclav vystupuji na nádraží v Podivíně. To je jen pár zastávek na trati od nedávno navštívených Pouzdřan. Historie tohoto velmi starého královského města je velkou záhadou. V Kosmově kronice se dá zjistit, že už v roce 1062 zde stál hrad s názvem Podivín. Hrad později zanikl a už v roce 1222 byl Podivín povýšen na královské město. To se vyznačovalo svobodným náboženským životem, žili zde lidé nejrůznějších vyznání. Například rozsáhlá židovská komunita a nebo Habáni, kteří zde měli v zemi rozsáhlé sklepy, které se údajně dodnes dochovaly. Snad se ještě na území města nachází jejich poklad, který zde před svým vyhnáním zakopali. V novějších dobách význam Podivína postupně upadal, město moc nerostlo, takže dnes je malinkým městem se 3000 obyvateli. I vzhled města je spíše vesnický. Většinou ho tvoří úzké křivolaké uličky s přízemními domky, často miniaturních rozměrů. Mezi nimi se občas objeví starý vinný sklípek.
Od nádraží mě vede upravená hlavní ulice směrem do centra. Asi po kilometru chůze vykukuje zpoza domů neobvyklá stavba v orientálním stylu. Je to obřadní síň
, který vznikl v 17. století a stále je na něm 1000 starých náhrobků. Nedávno byl hřbitov opraven, dnes je zamčený, ale díky nízké zdi na něj lze nahlédnout.
Hned za kostelem ústí hlavní ulice do podivínského Masarykova náměstí. V jeho čele stojí v sousedství kostela budova staré radnice. Ta je sice památkově chráněna, má ale nevzhledná komunistická okna, celkově je ve špatném stavu a městu dělá spíše ostudu. Je zařazena na seznam ohrožených památek.
Většinu plochy náměstí zabírá park, v něm se schovává několik hezkých soch. Nejpěknější je sousoší Panny Marie Immaculaty se svatým Floriánem a svatým Vendelínem, kousek vedle stojí kamenný sloup, jehož původ a smysl jsem nezjistil.
Masarykovo náměstí uzavírá výstavná budova školy z 19. století. Ostatní domy na náměstí nejsou po modernizacích ve 20. století ničím zajímavé.
 |
| Podivín - historická budova školy na na náměstí |
jen kousek jižně od náměstí se rozprostírá bývalá židovská čtvrť. Židé v minulosti tvořili velkou část zdejších obyvatel. Bydleli ve dvou oddělených ghettech. Menší, tzv. horní ghetto bylo severně od náměstí kolem dnešní ulice Stará čtvrť. Po demolicích a výstavbě komunistického obchoďáku Universal z horního ghetta zbyly jen tři domy. Jižní ghetto, kde právě stojím, bylo větší a významnější. Právě tady stála synagoga, židovská škola a rituální lázeň mikve. Synagoga uprostřed ghetta byla za války zničena a pak zbořena. Dodnes ji připomíná vyvýšená terasa, na které stála a staré schodiště na ni. Stojí i budova mikve. Po zabudování komunistických trojdílných oken zanikl její zajímavý a netypický orientální vzhled. Z domků dolního ghetta zůstala stát asi polovina. Jsou maličké a některé nemají ani samostatný vstup. Nejzajímavější je bílý dům s pavlačí v patře.
 |
| Domky v židovské čtvrti jsou miniaturní |
 |
| Zajímavý dům v bývalé židovské čtvrti |
 |
| Bývalá židovská čtvrť |
 |
Po těchto schodech se kdysi
vystupovalo do synagogy |
Za vydatné vůně vařícího se ovoce z místního podniku Fruta opouštím město po polní cestě a mířím do Lednicko - Valtického areálu, který začíná hned za městem.
 |
| Poslední pohled na město Podivín |
Část 2. - Lednice
Jdu po žluté stezce rovinatou krajinou mezi loukami a lužními lesy kolem rybníka až po most přes Dyji.
 |
| Lužní krajina mezi Podivínem a Lednicí |
 |
| Jeden z mnoha bezejmenných toků |
 |
| Lužní krajina mezi Podivínem a Lednicí |
 |
| Bezejmenný rybník |
 |
| Dyje |
Řeka tvoří hranici
Lednicko-valtického areálu a zároveň i
přírodního parku Niva Dyje. Nejprve by bylo vhodné napsat něco o Lednicko-valtickém areálu. Je to velká krajinná oblast o rozloze 283,09 km2 Tato oblast byla v průběhu v 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů změněna do podoby přírodního parku. Hlavními centry Lednicko-valtického areálu se staly zámky Lednice a Valtice se stejnojmennými městečky. Dále zde bylo vybudováno mnoho dalších staveb - malé zámečky, kolonády, kaple, obelisk, atd. Areál doplnily dlouhé aleje, rybníky a vodní kanály. Vznikla tak největší komponovaná krajina v Evropě a možná i na světě. Dnes je oblast zapsána do seznamu UNESCO a je jedním z nejvíce navštěvovaných míst u nás.
Já dnes ale projdu jen malý kousek z mnoha desítek kilometrů tras v areálu. Po přejití mostu přes Dyji a asi čtvrthodinové chůzi lužním lesem narážím na jednu ze staveb areálu. Je jí umělá pseudogotická hradní zřícenina zvaná
Janův hrad postavená na začátku 19. století. Kamennou stavbu tvoří čtyři masivní věže spojené hradbami do půdorysného tvaru čtverce. Janův hrad obsahoval i obytné místnosti a sloužil jako lovecký zámeček a hájovna. Stavbu ze tří stran obklopuje Stará Dyje, což je mrtvé rameno Dyje. Až sem se dá po několikakilometrové plavbě na loďce dostat přímo od lednického zámku.
 |
| Janův hrad |
 |
| Janův hrad |
 |
| Torzo stromu naproti Janova hradu |
Od Janova hradu pokračuji dále lužním lesem směrem na Lednici a ihned na jeho konci stojí další stavba -
Lovecký zámeček. Je to malá klasicistní budova z roku 1810 s velkou terasou otočenou směrem do rozlehlých luk, odkud se mohly sledovat lovy zvěře. Budova je nově opravená, ale nepřístupná.
 |
| Lovecký zámeček |
Odtud stačí už jen alejí projít přes rozlehlou louku a hned se ocitám na okraji velké obce Lednice. Tak je dnes známá hlavně svým zámkem, který je centrem celého Lednicko - valtického areálu.
Lednice se poprvé připomíná už v roce 1222. V roce 1332 už většinu městečka drželi Lichtenštejnové a postupně se stalo sídlem panství, které zasahovalo až do dnešního Rakouska jehož součástí byly i okolní města a vesnice. Probíhalo k poněmčování městečka a po vzniku Československa v roce 1918 se zdejší Němci chtěli připojit k Rakousku, čemuž zabránilo obsazení městečka československou armádou. Po II. světové válce byli Němci vysídleni a jejich majetek včetně areálu zámku byl zkonfiskován. Zámek byl později zpřístupněn a spolu se zámkem v sousedních Valticích a celým okolním areálem se stal jednou z nejnavštěvovanějších oblastí u nás. V samotné Lednici vzniklo mnoho penzionů a restaurací a v nedávné době zde vznikly nové lázně, které se stále rozšiřují. Sídlí zde i fakulta zahradní architektury.
Na začátku Lednice mne vítají dva malí pejsci. Procházím Slováckou ulicí, na jejímž konci stojí pěkná
vilka ve stejném stylu, jako je zámek.
 |
| Jedna z lednických vilek |
Hned naproti začíná
areál lázní. Lázně zde začaly vznikat před několika lety a právě před několika dny byla otevřena moderní kolonáda s fontánami, která se stala ústředním bodem lázní. Dále zde stojí dvě lázeňské budovy, většina plochy lázní je však stále prázdná a čeká se na investory, kteří zde postaví další lázeňské domy. Od kolonády vede kus za obec dlouhá alej, na jejímž konci je nová vyhlídková věž. Bohužel kvůli blízkosti malého sportovního letiště nemohla být věž vyšší, takže výhled za moc nestojí.
 |
| Kolonáda v lednických lázních |
 |
| Kolonáda v lednických lázních |
 |
| Kolonáda v lednických lázních |
 |
| Lázně Lednice |
 |
| Vyhlídková věž na za lázněmi |
 |
| Pohled z vyhlídkové věže na budoucí lázeňskou promenádu |
 |
| Jeden z lázeňských domů |
Vracím se na začátek lázní, odkud vede nová promenáda podél zdi zámeckého parku přímo do centra městečka. Tím je obdélníkové Zámecké náměstí s pěknou
radnicí a
kašnou uprostřed, která je opět postavena ve stejném stylu, jako zámek. Na náměstí dále stojí několik pěkných historických domů. Jeho severní strana je ohraničena zdí, za kterou už se rozkládá park se zámkem. Ten si ale nechám až na konec, teď mě ještě čeká průzkum městečka.
 |
| Lednice - náměstí s radnicí a kašnou |
 |
| Lednice - radnice |
 |
| Lednice - náměstí |
V jižní části městečka je několik zajímavostí. Jen pár metrů od náměstí stojí v Břeclavské ulici zajímavá novogotická
budova školy, jejíž součástí je i kaple. Další zajímavou stavbou je budova, které se říká
zámeček. Bohužel se mi o ní nepodařilo zjistit více. nedaleko leží velký areál již zmíněné Fakulty zahradní architektury. Za pozornost stojí její novorenesanční hlavní budova.
 |
| Lednice - budova školy s kaplí |
 |
| Lednice - budova zvaná zámeček |
 |
| Lednice - budova Fakulty zahradní architektury |
Nedaleko odtud stojí lednické vlakové nádraží s fasádou z barevných lícových cihel. Naproti nádraží stojí několik historických
vil.
 |
| Lednice - železniční stanice |
 |
| Lednice - jedna ze starých vil u nádraží |
Od nádraží se vracím obecním parkem zpět na náměstí. Z něj vycházím tentokrát západním směrem ulicí Pekařskou, kde stojí
muzeum hraček. Na tuto ulici se napojuje úzká a svažitá ulice Poddoší, kde do zrovnoprávnění Židů bývalo malé
židovské ghetto. Dodnes se dochovala asi polovina domů včetně bývalé
židovské školy. Tyto domy byly ale v posledních desetiletích modernizovány. Malá synagoga byla zbořena během komunismu a na jejím místě dnes stojí novostavba. Kousek od ghetta měli ledničtí Židé i svůj hřbitov. Byl to cenný
židovský hřbitov s asi 200 náhrobky a malou márnicí v maurském stylu. byl i památkově chráněn, bohužel se o něj komunistické vedení obce nechtělo starat, proto raději nechali zrušit památkovou ochranu a následně byl hřbitov zničen a náhrobky odvezeny pryč. několik náhrobků se ale nedávno našlo a právě v těchto dnech je hřbitov upravován do pietní podoby.
 |
| Lednice - bývalá židovská škola v židovské ulici |
 |
| Lednice - židovský hřbitov právě prochází obnovou |
To by bylo k památkám v městečku vše. Zbývá prozkoumat
zámek a okolí. Jak už jsem psal výše, k zámku se vstupuje průchodem ve zdi v rohu náměstí. Ihned se mi zámek odhaluje v celé své kráse. Ví se, že už v roce 1249 zde stála tvrz s dvorcem. Dnešní vzhled zámku pochází z roku 1858, kdy byl přestavěn v novogotickém stylu. Bylo to v době budování Lednicko - valtického areálu. Přímo k přední stěně zámku je přistavěn
kostel sv. Jakuba, který je zároveň jediným kostelem v celé Lednici. Vpravo se zámkem sousedí velký
tropický skleník. Část parku kolem zámku má francouzskou úpravu se štěrkovými cestičkami, kašnami a zastřiženými keři. Kvůli rozšiřování zámeckého parku byla dokonce zbořena část městečka.
 |
| Zámek Lednice, v popředí je k němu přistavěn kostel sv. Jakuba |
 |
| Zámek Lednice |
 |
| Lednice - zámecký tropický skleník |
 |
| Lednice - fontána v zámeckém parku |
Nalevo od zámku stojí velká
budova jízdárny se čtvercovým dvorem uprostřed. Nedávno prošla nákladnou rekonstrukcí, bylo zde otevřeno muzeum a vzdělávací centrum. Dříve zde probíhal chov lednického hřebce, který zde byl vyšlechtěn, ale za komunismu toto plemeno vyhynulo.
 |
| Lednice - bývalé stáje a jízdárna, dnes regionální muzeum |
 |
| Lednice - nádvoří jízdárny |
 |
| Lednice - průchod do jízdárny |
Obcházím zámek i jízdárnu, kde má park už anglický styl. Kousek za zámkem protéká jedno z ramen Dyje zvané Zámecká Dyje. Na jejím břehu stojí tzv.
maurský dům, který je postaven opravdu v maurském stylu a sloužil dříve jako parní lázně. Vedle je dodnes funkční vodní elektrárna.
 |
| Tzv. maurský dům - původně parní lázně |
Odtud mám namířeno k
minaretu podél velkého Zámeckého rybníka majícího na délku kilometr. Při dosažení cíle zjišťuji, že je minaret v rekonstrukci a zavřený. Tato na naše poměry nezvyklá stavba byla postavena na přelomu 18. a 19. století jako rozhledna a na její výzdobě pracovali i arabští umělci. Minaret je vysoký 62 metrů a dodnes je výraznou dominantou celého okolí. Kvůli bažinatému podloží stojí stavba na dřevěných pilotech.
 |
| Pohled na minaret přes zámecký rybník |
 |
| Minaret je kvůli rekonstrukci zavřený |
 |
| Pohled zpět od minaretu k lednickému zámku |
Zpět k zámku to beru stezkou po druhé straně rybníka. ta se za chvíli stáčí na můstek přes rybník a prochází postupně třemi ostrovy. Na prostředním Grottově ostrově stojí napodobenina zříceniny
římského akvaduktu. Stavba měla jen okrasný význam, aby se mohla zprovoznit, musela se nahoru vyčerpat voda, která pak z jeho konce stříkala do rybníka. Nedávno byl akvadukt po necelých 100 letech zkušebně zprovozněn.
 |
| Akvadukt |
Dnešní výlet se chýlí ke konci a vracím se pomalu k zámku. Pohyb v této oblasti trochu znepříjemňují hejna komárů. Na Břeclavsku, kde převažuje rovina a lužní lesy, jde o dlouhodobý problém.
 |
| Zámecký rybník |
 |
| Zámecký rybník |
 |
| Poslední pohled na kilometr vzdálený minaret |
Jsem zpět u zámku a zbývá jen dojít na autobus do Břeclavi. Cestou mne zaujal nezvyklý poutač k jedné místní restauraci, kterým je stará Volha 21.
 |
| Stará Volha slouží jako poutač k restauraci |
Otravnost zdejších komárů vrcholí na vlakovém nástupišti v Břeclavi, kde jsou jich celá hejna. Zde přesedám na vlak, který mne zaveze domů.
Lednicko - valtický areál je velmi pěkná a zajímavá oblast a dnes jsem navštívil jen jeho nepatrnou část. V jeho průzkumu hodlám v příštích létech pokračovat, vzhledem k jeho rozlehlosti je ale lepší vydat se sem na kole.
Zajímavé odkazy:
Odkaz na oficiální stránky města Podivín
Odkaz na oficiální stránky obce Lednice
Odkaz na oficiální stránky zámku Lednice
Odkaz na oficiální stránky Janova hradu
Odkaz na oficiální stránky Lednicko - valtického areálu
Odkaz na stránky muzea Lednice
Odkaz na stránky muzea hraček v Lednici
Žádné komentáře:
Okomentovat