středa 30. července 2014

Polsko, část II. - Kraków (Krakov)


Krakov je druým největším městem Polska, má zhruba 750 000 obyvatel a je centrem regionu Malopolsko. Dnes je nejnavštěvvanějším městem Polska. Za to vděčí svému dobře zachovalému historickému jádru, které je zasáno v seznamu UNESCO.

Zakladatelem města byl nejspíše slovanský kníže Krak, který na kopci Wawel vybudoval opevněnou osadu. První písemná zmínka o městě je z roku 965. Už tehdy byl Krakov důležitým městem. V roce 1000 zde bylo založeno biskupství a na wawelském návrš byla postavena katedrála. V roce 1335 bylo v sousedstv založeno město Kaziměř, které se o mnoho let později stalo součástí Krakova. Ten stále nabýval na významu jako důležitá obchodní křižovatka a v roce 1430 vstoupil mezi hanzovní města. V roce 1596 přestal být Krakov hlavním městem Polska. Tuto roli převzala Varšava. V roce 1850 město poničil rozsáhlý požár. Na počátku 20. století se Krakov stal intelektuálním centrem Polska, fngovala zde Jagellonská univerzita. Za II. světové války byla většina zdejších Židů odvlečena do koncentračních táborů. Během komunistického režimu byli zdejší intelektuálové utlačováni, na kraji města vznikly velké hutě a při nich bylo vysavěn obří sídliště ve stylu socialistického realismu s názvem Nová Huť. Po pádu kominusmu se výrazně rozšířily zdejší služby a stoupl počet turistů a byly zrekonstruovány historické památky.

První den v Krakově jsme si vyhradili na prohlídku čtvrti Kaziměř. Ta byla původně samostatným opevněným městem, až v 18. století byla spojena s Krakovem a dnes je zajímavou čtvrtí, která z jižní strany přiléhá k historickému centru města. Kaziměř je dnes známa hlavně díky tomu, že zde v minulosti žila početná židovská komunita. Dodnes se zde zachvalo několik synagog, dva židovské hřbitovy a několik křivolakých uliček židovské čtvrti, ve kterých lze naít několik košer restaurací. V celé Kaziměři panuje bohémská atosféra, je zde mnoho kaváren a nekonvenčních barů, keré jsou protipólem luxusních restaurací a obchodů v centru města.

Jeden z kaziměřských obchůdků

Procházku po Kaziměři jsme začali přímo ve středu židovské čtvrti, který tvoří ulice Široká. Ta se dá považovat za hlavní náměstí židovské čtvrti. V jeho středu je malý parčík s památníkem obětem holocaustu.

Ulice Široká je centrem židovské čtvrti

Ulice Široká - centrum židovské čtvrti

Památník obětem holocaustu

Na náměstí stojí tři synagogy. Nejstarší a nejpěknější je Stará synagoga z 15. století s fasádou z červených cihel. Uvnitř sídlí židovské muzeum.

Stará synagoga

Ke staré synagoze přiléhají zbytky opevnění Kaziměře

Stará synagoga

Další a druhou nejstarší je synagoga Remuh, která je dodnes funkční. S ní sousedí starý židovský hřbitov s kamennými náhrobky, na kterém se pohřbívalo do 19. století. Z velké části byl zničen Němci, později zde byla z úlomků náhrobků postavena tzv. zeď nářků.

Starý židovský hřbitov a synagoga Remuh

Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov - rabínský okrsek

Synagoga Remuh

Třetí synagogou na Široké ulici je nenápadná Popperova synagoga, ke které se přichází úzkým průchodem mezi domy.

Popperova synagoga

Na Široké ulici dříve existovala ještě synagoga Na górce, ta už ale dávno nestojí. V sousední ulici Kupa stojí velká Izákova synagga, která vynikala bohatou vnitřní barokní výzdobou, tu ale zničili Němci.

Izákova synagoga

Na ulici Józefa stojí Vysoká synagoga, která na první pohled připomíná stejnojmennou synagogu v Praze. Postavena byla po roce 1556.

Vysoká synagoga

Vysoká synagoga

Posledními dvěma synagogam v židovské čtvrti jsou synagoga Kupa a poblí stojící synagoga Tempel z 19. století, která je ze všech synagog největší a nejmladší.

Synagoga Kupa

Synagoga Tempel

 Poslední významnou židovsou památkou je nový židovský hřbitov, který leží od židovské čtvrti trochu stranou oddělěn silnicí a železniční tratí. Hned na první pohled příchozího upoutá velká obřadní síň z lícových cihel. Za ní se rozkládá velmi rozlehlá plocha, která je celá hustě pokryta tisíci náhrobky různého stáří, tvaru a velikosti. Díky mnoha vzrostlým stromům je zde příjemný stín a klid. Hřbitov byl založen počátkem 19. století a pohřbívá se na něm dodnes.

Nový židovský hřbitov - vstup s obřadní síní

Nový židovský hřbitov

Nový židovský hřbitov

Nový židovský hřbitov
 
Netypický náhrobek

Ze zničených náhrobků Němci byla postavena ohradní zeď

Ze židovské čtvrti pokračujeme na západ a hned po několika desítkách metrů přicházíme na další z kaziměřských náměstí. Je jím Plac Nowy, který vždy sloužil jako tržiště a tuto funkci si zachoval dodnes. Uprostřed náměstí stojí kruhová budova bývalých jatek a masných krámů, kolem ní stojí několik řad stánků se zeleninou cetkami a různými starožitnostmi. Atmosféru náměstí doplňují staré omšelé domy a mírný nepořádek. V zajímavé přízemní budově na západní straně náměstí se nachází centrum židovské kultury.

Plac Nowy slouží stále jako tržiště

Plac Nowy - bývalá jatka a masné krámy

Centrum židovské kultury na náměstí Plac Nowy

Kousek na jih od náměstí Plac Nowy se nachází historický areál bývalé tramvajové vozovny, kde dnes sídlí technické muzeum.

Přidat popisek

Ve staré tramvajové vozovně je dnes technické muzeum

Před techickým muzeem

Odtud je to již jen kousek přímo do centra Kaziměře. Tím je náměstí Plac Wolnica. Je to velké obdélníkové náměstí s radnici uprostřed. Ta pochází z doby, kdy byla Kaziměř samostatným městem a dnes v budově sídlí etngrafické muzeum.

Hlavním náměstím Kaziměře je Plac Wolnica

Bývalá Kaziměřská radnice na Plac Wolnica

V těsné blízkosti náměstí stojí největší dominanta Kaziměře - kostel Božího těla v gotickém stylu s cihlovou fasádou. K němu přiléhá klášter Lateránských kanovníků.Je to jeden z největších kostelů ve městě.

Kostel Božího těla
 V ulicích v okolí náměstí míjíme ještě pár zajímavých staveb, např. starou školní budovu a etnografické muzeum.

Školní budova

Etnografické muzeum

Jeden z nejstarších kaziměřských domů

V směrem na západ k řece stojí ještě několik dalších kostelů. Kousek na jih od kaziměřského náměstí stoj kostel Milosrdných bratří, na západ další velký gotický cihlvý kostel sv. Kateřiny a kousek dál za ním nad řekou areál paulánského kláštera s kostelem Na Skace. Před tímto koselem se nachází vodní pramen. Tady končí naše prohlídka Kaziměře.

Kostel Milosrdných bratří

Kostel sv. Kateřiny

Kostel sv. Kateřiny

Paulánský klášter s kostelem Na skalce

Pramen před klášterem

Druhý den v Krakově jsme si vyhradili na prohlídku samotného historického centra města a hradu Wawel. Hstorické jádro tvoří velké čtvercové náměstí, za kterého vybíhá pravidelná pravoúhlá síť ulic. Této pravidelnosti se jen trochu vymyká jižní část centra přímo pod hradem. Celé historické centrum je po obvodu opevněno hradbami a obehnáno dlouhým pásem parků. Je perfektně zachovalé a na rozdíl od mnoha polských měst nebylo za války poškozeno. Stojí zde desítky památek a stovky historických měšťanských domů. Podrobný popis všech zajímavostí by zabral celou knihu.

Nejdříve jsem si šel prohlédnout hrad Wawel, který je nejvznamnější památkou města. Stojí na  50 metrů vysokém návrší nad řekou. Pahorek byl osídlen již před 50000 lety, ale první stavbou zde byla katedrála z roku 1020. Postpně přibývaly další stavby a vzhled areálu se několikrát měnil. Katedrála je dnes největší dominantou Wawelu. Pod ní se nacház královské krypty. Vedle katedrály stojí královský palác s velkým nádvořím s arkádami. Uvnitř je mnoho zdobených komnat a hlavně královská klenotnice a zbrojnice s polskými korunovačními klenoty. Areál hradu doplňují další budovy, např. kasárna. Mnoho dalších budov se nedochovalo, na jejich místě je velká zelená plocha uprostřed hradu.

Pohled na hrad Wawel z protějšího břehu řeky

Hrad wawel s katedrálou

Wawel - katedrála

Katedrála na Wawelu

Wawel - nádvoří hradního paláce

 Od hradu pokračiji na sever směrem k hlavnímu náměstí. p ulici Grodska, kteráje hlavní osou centra a je nazývána jako Královská cesta. Za některými zajímavostmi je nutno zahnout do bočních uliček. Míjím tak malý kostel sv. Jiljí, kostel sv. Martina a románský kostel sv. Ondřeje, který je nejstarší ve městě. Má dvě věže a neomtnuté zdivo z kamených kvádrů.

Jedna z ulic pod hradem

Královská cesta směrem k náměstí

Kostel sv. Jiljí

Kostel sv. Ondřeje

Kostel sv. Ondřeje

 Hned vedle stoí kostel sv. Petra a Pavla, významné dílo barokní architektury s velkou kopulí a řadou soch při vstupu.


Náměstíčko před kostelem sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla

 V jedné z bočních ulic stojí nenápadný kostel sv. Josefa.

Kostel sv. Josefa

Po několka stech metrech chůze po Královské cestě dojdeme na protáhlé náměstí Plac Dominikanski. Na každém jeho konci stojí kostel. Na západní straně je to kostel sv Františka z Assisi. a na protější východní straně dominikánský kostel s klášterem, obě s cihlovou fasádou.

Kostel sv. Františka z Assisi

Dominikánský kostel

Dominikánský kostel

 Z tohoto náměstí pkračuje Královská cesta dále a hned po 100 metrech ústí na hlavní náměstí Rynek Glówny. Je to opravdu rozlehlé tvercové náměstí o rozměrech přibližně 150x150 metrů. Bylo založeno v roce 1257 jako největší v Evropě. Bylo důležitm obchodním místem, dnes se to tu hemží hlavně turisty.

Příchod z Královské cesty na Rynek Glówny

Rynek Glówny

Rynek Glówny

Měšťanské domy na náměstí Rynek Glówny

Rynek Glówny večer

Uprostřed jehoplchy stojí protáhlá budova tržnice zvaná Sukiennice. Vznikla ve 13. století a nejdříve sloužila jako sklad zboží, hlavně sukna (odtud její název), se kterým se na náměstí obchodovalo. Dnešní vzhled je dílem renesanční přestavby v 16. století. Dnes po vnějším obvodu sídlí mnoho kaváren, vnitřní pasáž je plná stánků s cetkami a suvenýry. V prvním patře sídlí galerie.

Sukiennice a radniční věž

Sukiennice večer

Vedle tržnice stojí zajmavá radniční věž. Je posledním zbytkem radnice za 14. století, která byla v 19. století zbořena. Navštívil jsem i její interiér, kde je mzejní expozice a z horních oken je dobrý výled na náměstí.

Radniční věž

 Posledí stavbou, která stoí uprstřed plochy náměstí, je malý kostel sv.Vojtěcha. Některé jeho části  pochází už z 11.století.

Kostel sv. Vojtěcha, vzadu Mariánský kostel

Kostel sv. Vojtěcha

 Úplně největší dominantou hlavního náměstí je Mariánský kostel ze 14. století. Je to velká gotická bazilika s dvojicí věží v průčelí, které nejsou stejně vysoké. Vnější fasády jsou z obvyklých červených cihel. Stejně krásný je i barevný interiér. Vyhlídka na věži je bohužel právě zavřená kvůli rekonstrukci. Z věže trubač každou hodinu troubí melodii, která je před koncem náhle utnuta. Je to vzpomínka na statečného trubače, který varoval před nájezdem Tatarů. během hraní byl sestřelen šípem, proto to náhlé utnutí.

Mariánský kostel

Uvnitř Mariánského kostela

 Za zadní částí kostela je malé náměstíčko Plac Mariacki malý kostel sv. Barbory, který je také ze 14. století.

Plac Mariacki s kostelem sv. Barbory

Za tímto kostelem se rozkládá další důležité náměstí Maly Rynek. To je obklopeno starými měšťanskými domy a má hlavně tržní funkci. Večer se na pódiu uprostřed tohoto náměstí konají vystoupení.

Maly Rynek

Maly Rynek

Maly Rynek

Odtud se vydávám prozkoumat celou východní část centra. Procházím pravoúhlými ulicemi, každou chvíli narazím na nějakou další památku, nejčastěji kostel. Například kostel sv. Grzegorza, kostel s klášterem dominikánek a kostel sv. Kříže.

Přidat popisek

Kostel sv. Kříže

 Vedle tohoto kostela stojí divadlo Julia Slowackého, které bylo v roce 1893 postaveno na místě strženého středověkého kostela.

Divadlo Julia Slowackého

Divadlo Julia Slowackého

V sousedním bývalém špitále sídlí muzeum krakovského divadla.

Špitál s muzeem krakovského divadla

Vracím se zpět na hlavní náměstí a jdu prozkoumat severní část centra. Z náměstí vychází severním směrem další část již zmíněné Královské cesty. Ta vede kolem miniaturního kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, který je dokonce starší než celé centrum a končí věžovitou Floriánskou branou, kterou vycházím ven z centra do pásu parků.
 

Královská cesta

Floriánská brána zakončuje královskou cestu

Floriánská brána

Přidat popisek


 Hned naproti stojí další významná stavba města - Barbakan. je to kruhová bašta z 15. století, která kdysi byla nejsevernějším obranným bodem města. Tvoří ji tři metry tlustá zeď s vnitřním ochozem a sedmi věžičkami.

Barbakan

Celý obvod centra zaujímá park

Pohled od Barbakanu do novější části města

Vracím se branou zpět do historického centra a procházím si jeho poslední západní část. Projdu kolem kostela sv. Marka a kostela sv. Kazimíra, kde se mě jedna místní babička s úsměvem ptá, jestli něco neszukam, až dojdu na náměstí Plac Szczepanski, které je po Velkém rynku druhým největším v centru. Stojí tady palác výtvarných umění a staré divadlo.

Přidat popisek

Přidat popisek

Přidat popisek

Plac Szczepanski

 Odtud pokračuji dále kolem kostela sv. Anny se dvěmi věžemi k muzeu Jagellonské univerzity. To sídlí ve velmi pěkné gotické cihlové budově s velkým nádvořím s ochozem v patře.

Kostel sv. Anny

Kostel sv. Anny

Muzeum Jagellonské univerzity

Muzeum Jagellonské univerzity

Na muzeum rovnou navazuje samotný areál Jagellonské univerzity. Ta byla založena v roce 1364 jako nejstarší univezita v Polsku a druhá nejstarší ve střední Evropě po Karlově univerzitě. Pěkná je hlavně novogotická vstupní budova s cihlovou fasádou.

Jagellonská univerzita

Poblíž univerzity stojí ještě nenápadný kostel sv. Norberta.

Kostel sv. Norberta

Tímto jsem prošel všechny památky v historickém centru a odebírám se zpět na maly Rynek, kde mě čeká večeře. Zároveň tím končí i má první návštěva Krakova.


V Krakově se mi hodně líbilo, i když samotné centrum mi přišlo až moc pravidelné, pravoúhlé a rovinaté, člověk zde nenajde moc křivolakých uliček a malebných zákoutí. Město toho nabízí opravdu hodně a mé dva dny sotva stačily na to, abych si rychle prošel historické centrum, Wawel a Kaziměř. Za návštěvu stojí i další městské čtvrti včetně Nové Huti, což je sísliště postavené v 50. letech ve stylu socialistického realismu a v dnešní době už začíná být vyhledáváno turisty, kteří zde mohou dokonce absolvovat okružní komentovanou jízdu trabantem. Určitě mám tedy dost důvodů, proč se sem ještě někdy podívat.

Pokračuj zde






Žádné komentáře:

Okomentovat