Bučovice

Protože mám dnes volné odpoledne, ale zároveň je venku už docela zima, při přemýšlení o cíli dnešního výletu jsem se rozhodl pro návštěvu Bučovic. Kromě známého zámku nabízí ještě několik dalších památek, které jsou rozmístěny nedaleko sebe a k jejich obejití není potřeba tolik času.

Bučovice jsou malým městem, které leží necelých 30 km východně od centra Brna. Nachází se na severním okraji Ždánického lesa v nadmořské výšce 226 m n. m. a protéká jím říčka Litava. U města začíná velkopavlovická vinařská oblast.

První písemná zmínka pochází z roku 1322. Nález románského kostela ale svědčí o tom, že je město mnohem starší. Město leželo na důležité obchodní trase z Brna do Uher, takže zde kvetl obchod, na druhou stranu ale bylo město často napadáno různými vojsky. Počátkem 16. století došlo k velkému rozvoji města, na místě původní tvrze byl postaven úplně nový renesanční zámek. V roce 1645 zničili město Švédové, zámek se ale podařilo ubránit. V 18. století následoval další rozvoj, dařilo se zde mnoha řemeslům. Nejvíce se dařilo  nábytkářské a textilní výrobě, kterou provozovali hlavně místní Židé. Rozvoj přerušila II. světová válka, kdy se podniky přeorientovaly na válečnou výrobu a Židé byli odvlečeni z města. I za komunistického režimu dochází k rozvoji průmyslu a stavbě bytů, ne vše ale městu prospělo.

Bučovice dnes mají nad 6000 obyvatel a jsou známy hlavně díky svému zámku. I tak jsou ale, co se týče návštěvnosti, zastíněny blízkým Slavkovem u Brna.

Z vlakového nádraží je to do centra jen kousek. Cestou míjím pěkný dům s hostincem U zelené žáby.

Hostinec U zelené žáby

Za chvíli se už vlevo za jezírkem rýsuje zdejší zámek. Stavbu financoval jeden z nejbohatších moravských šlechticů, vzdělaný pan Jan Šembera Černohorský z Boskovic v letech 1575-85. Zámek byl postavem v italském renesančním stylu kolem čtvercového nádvoří se třemi úrovněmi arkád. Stavba patří mezi naše nejcennější zámky. Dominantou nádvoří je bohatě zdobaná kašna o výšce 8,5 metru, která byla nedávno pečlivě zrestaurována. Na zámku se pořádají prohlídky, v přízemí na nádvoří sídlí kavárna. K zámku přiléhá francouzský park s pečlivě zastřiženými keři a s fontánami.

Zámek - vstupní průčelí

Zámek - nádvoří s arkádami

Kašna na zámeckém nádvoří

Zámek - pohled z parku

Jen pár kroků od zámku se rozprostírá bučovické náměstí. To bohužel v polovině jeho délky protíná rušná silnice a místní s napětím čekají na nový obchvat města. Náměstí hyzdí i několik nepovedených komunistických staveb - nákupní středisko, kino, hotel a tržnice. I přesto není celkový dojem z něj tak špatný. V jeho čele stojí barokní kostel Nanebevzetí P. Marie se dvěmi věžemi v průčelí z roku 1637. Další památkou na náměstí je bývalá radnice s věžičkou. Náměstí obklopuje mnoho pěkných domů, jejichž fasády pochází z přelomu 19. a 20. století. Výjimkou je pěkný barokní dům z roku 1765 , Je to jediný židovský dům, který stojí přímo na náměstí.

Náměstí 

Židovský dům na náměstí

Stará radnice na náměstí

Kostel Nanebevzetí P. Marie

Velké uzavřené židovské ghetto se ve středověku zformovalo hned za tímto domem a tvořilo celou jihovýchodní část města. Bohužel za komunismu byla skoro celá židovská čtvrť zasažena bezohlednou komunistickou bytovou výstavbou. Kdo se chce dostat na bývalé židovské náměstí, musí projít do vnitrobloku mezi bytovky. Zde dodnes osaměle stojí jen dva původní domky a studna, která ghetto zásobovala vodou. Hned vedle stála i velká synagoga, která byla po válce přeměněna na sklad a v 60. letech zbořena. Dnes na jejím místě chaoticky parkují auta obyvatel okolních bytovek. Z ghetta se zachovalo ještě několik okrajových domů v Nádražní a Smetanově ulici, které ale už nejsou po modernizacích zajímavé.

Jen tyto dva domy a studna zbyly z náměstíčka v židovském ghettu

V nedaleké Mírové ulici stojí fara, která byla na počátku 20. století postavena na místě starší fary. Zajímavé je, že stojí od kostela 400 metrů daleko a připomíná spíše zámeček. Pamětní deska na průčelí připomíná popravu zdejšího kněze F. Drboly komunisty v 50. letech.

Fara

Vracím se zpět na náměstí. Z něj si ještě udělám krátkou odbočku do hlavní dopravou přecpané ulice, která vede směrem na Brno. Zde stojí honosný katolický dům ze začátku 20. století. Dva omšelé neorenesanční domy naproti málem padly za oběť agresivnímu a bezohlednému řetězci Lidl, který je chtěl zbourat a na jejich místě postavit svou typizovanou prodejnu s parkovištěm. Již tak nevhodnou výstavbou poznamenané centrum města by tak dostalo další těžkou ránu. Výjimečně tady ale zvítězil zdravý rozum, domy  odkoupilo město, byly prohlášeny za památky a jsou postupně opravovány. V jednom z nich sídlí čajovna.

Katolický dům

Památkově chráněné domy, místo kterých měl stát supermarket Lidl

Po návratu na náměstí jdu ulicí kolem kostela nahoru Hned za kostelem stojí kaple Žarošských, která je zároveň jejich rodinnou hrobkou.

Kaple Žarošských

Kaple Žarošských společně s kostelem Nanebevzetí P. Marie

Nad kaplí stoupám spletí příkrých úzkých uliček nahoru k městskému lesoparku. Odtud se otevírá pěkný pohled na město s kostelem a zámkem. Kromě malého památníčku, kterým místní poděkovali Janovi z Lichtenštejna za založení tohoto lesoparku, zde už nic zajímavého není.

Výhled na město z lesoparku

Kolem honosné neorenesanční budovy gymnázia dojdu až k židovskému hřbitovu.

Budova gymnázia

Ten je nejzachovalejším pozůstatkem po zdejší početné židovské komunitě. Rozkládá se na velké ploše, jejíž okraje se prudce svažují do střední nejnižší části, což připomíná jakýsi amfiteátr. Hřbitov byl založen v 17. století a obsahuje asi 400 náhrobků různého stáří, z nichž nejstarší je z roku 1767. Celek doplňuje stará ohradní zed' se vstupní márnicí. Hřbitov je památkově chráněn.

Vstupní márnice na židovský hřbitov

Židovský hřbitov

Tady má odpolední procházka po Bučovicích končí, po návratu na nádraží odjíždím vlakem zpět do Brna.

I když Bučovice nejsou tak atraktivní, jako nedaleký Slavkov u Brna, určitě stojí alespoň za krátký odpolední výlet z Brna, a nebo za menší zastávku při cestě jinam.

Zajímavé odkazy:

Odkaz na oficiální stránky města

Odkaz na stránky zámku v Bučovicích

Bučovice na Wikipedii