Slovensko - Holíč a Kopčany

Po nadšení z červnové návštěvy slovenské Skalice jsem opět zatoužil navštívit slovenskou oblast Záhorie. Volba padla na město Holíč, které od Skalice leží jen několik kilometrů a nedalekou obec Kopčany. Jak Holíč, tak i Kopčany, leží jen několik kilometrů od české hranice. Z Holíče je to do Hodonína asi 6 kilometrů. Opět jsem zvolil cestu z Brna vlakem přes Kúty, kde jsem přestoupil na motorák směřující do Skalice. Tentokrát jsem z něj ale vystoupil o dvě zastávky dříve, a to v Kopčanech. Kopčanská vlaková zastávka leží v nekonečné pustině uprostřed polí. Do vesnice vede vede úzká kilometrová asfaltka.

První záznam o dvoru Kopchany pochází z roku 1392. Dnes jsou Kopčany velkou obcí o 2600 obyvatelích. 

Pohled na Kopčany od vlakové zastávky

První dojem z vesnice je trochu rozpačitý, oproti slováckým vesnicím na české straně hranice to tady působí celkem opuštěně a mírně zanedbaně. Jako první v Kopčanech zamířím k místnímu hřebčínu. Je to obrovská stavba, která sestává ze vstupního kaštielu a samotných stájí obklopujících velké nádvoří. Hřebčín založil v roce 1736 manžel Marie Terezie František Štefan Lotrinský. Samotná Marie Terezie jej potom povýšila na císařský a královský hřebčín. Byly zde chováni koně pro římský panovnický dvůr. Kvůli častým záplavám a mnoha komárům se ale chovu koní časem přestalo dařit. hřebčín dost utrpěl během 20. století, kdy sloužil jako lihovar, komunisté později uvnitř areálu postavili velkou plechovou halu. Dnes stav této krásné a rozlehlé stavby hraničí se zříceninou. Vznikly ale plány, které počítají s obnovením chovu koní. Dnes už je opravena třetina areálu a hřebčín pomalu ožívá. Vzniká zde i nové kopčanské muzeum. Po opravě se hřebčín určitě stane velkým lákadlem. 

Hřebčín se vstupním kaštielem

Hřebčín - stáje (zadní jsou už opravené)

Od hřebčína se jdu podívat do centra obce. To tvoří dlouhá náves, která se postupně rozšiřuje a v jejím nejširším konci stojí novogotický kostel sv. Štefana kráľa, který byl do současné podoby přestavěn z barokního kostela v roce 1862. Z opačné strany náves uzavírá malá zvonice. Kolem návsi a hlavní ulice za zachovalo několik posledních ukázek lidové architektury. 

Kopčany - náves s kostelem Štefana kráľa

Kopčany - zvonice 

Kopčany - lidová architektura

Kopčany - lidová architektura

Kopčany - lidová architektura

Vesnici opouštím cyklostezkou, která vede nekonečnou směrem na sever mezi poli a lužními lesy kolem staré zříceniny mnou neidentifikované stavby a po dvou kilometrech končí u nejcennější stavby Kopčan i širokého okolí. 

Zpětný pohled na Kopčany

Trosky staré neznámé budovy u Kopčan

Uvnitř trosek

Jde o kostelík sv. Margity. Co je na tomto nenápadném kostelíku tak cenného? Ještě do nedávné doby se myslelo, že nic. Až po provedení stavebního průzkumu kostela a archeologického průzkumu okolí bylo zjištěno, že na svém místě stál už v 9. století a byl součástí velkomoravského hradiště, jehož základy jsou dodnes dochovány u Mikulčic na české straně jen 1,5 kilometru odtud. Jde tedy o nejstarší stavbu na území bývalého Československa. Kolem byly objeveny hroby z období Velké Moravy. Kostel byl postaven v předrománském stylu a ve 13. století byl goticky přestavěn. Přesto se dochovala většina původních detailů. Stavba je stále zkoumána a postupně opravována. Exteriér je už celý opraven a práce probíhají v interiéru, který je kvůli tomu nepřístupný. Kostelík dnes osaměle stojí uprostřed pole a je vidět z velké dálky. 

Kostel sv. Margity u Kopčan 

Kostel sv. Margity u Kopčan

Kostel sv. Margity u Kopčan

Od kostela následuje skoro čtyřkilometrová procházka do města Holíč. Opět jdu po asfaltové stezce mezi poli, kolem které jsou místy patrny zbytky kaštanové aleje. Přede mnou se už rýsuje celkem nevábné panorama města plné paneláků, které navíc dostaly po zateplení nevkusné a navzájem se k sobě nehodící fasády. První zmínka o městě je z roku 1205. Dnes má asi 11 600 obyvatel.

Krajina mezi Kopčany a Holíčem

Cesta do Holíče

Panorama Holíče

Zbytek původní aleje mezi zámkem a Kopčany

Holíč - příchod alejí k zámku

Asfaltka mě zavedla přímo k zadnímu průčelí zámku. Už v 11. století stála v těchto místech pevnost. V roce 1315 byl postaven zámek. Ten zažil největší rozvoj po roce 1736, kdy jej koupil František Lotrinský, manžel rakousko-uherské císařovny Marie Terezie. Ze zámku si zřídil své sídlo a pustil se zde do podnikání. Kousek od zámku byly postaveny hrnčířské manufaktury. Mezi zámkem a vesnicí Kopčany vznikla rozsáhlá komponovaná krajina s parkem a několika alejemi, které se rozbíhaly od zámku různými směry. Poblíž Kopčan byla vytvořena unikátní vodní nádrž pro chov a odchyt kachen. Samotný zámek je velká třípodlažní budova o půdorysu písmene U, která je ze všech stran obklopena vodním příkopem. Přes něj vedou k zámku dva mosty. Pod zámkem začíná síť podzemních chodeb, které mají celkovou délku několik kilometrů a údajně vedou i do Kopčan a do centra Holíče. Chodby byly používány pro dopravu zboží i lidí koňskými povozy. Místní s nadsázkou tvrdí, že mají nejstarší metro na světě. 

Po desetiletích devastace zámku i celého přilehlého areálu ve 20. století zbylo ze všeho jen torzo.
Budova zámku se dostala do havarijního stavu, vnitřní vybavení bylo rozkradeno, velký zámecký park byl rozorán na pole, aleje z velké části zanikly, vodní nádrž na chov kačen zpustla a zarostla, hřebčín v Kopčanech se proměnil v ruiny. Až v posledních letech, kdy zámek začal patřit městu, začala jeho rekonstrukce. Vzhledem k velkému rozsahu a zchátralosti to bude úkol na desetiletí. Část zámeckých interiérů už je přístupná, sídlí zde muzeum. Znovu byl vodou napuštěn i zámecký příkop, kterým se turisté mohou plavit na loďkách. Nedávno se do příkopu bohužel sesunul celý bastion. 

Holíč - přes vodní příkop vedou k zámku dva mosty

Holíč - jeden z rohových bastionů, který chránil zámek

Holíč - labutě v zámeckém příkopu

Holíč - zadní průčelí zámku

Holíč - přední průčelí zámku

Na návštěvu muzea v zámku mi ale nezbývá čas, protože ve městě je ještě několik zajímavých míst. Po krátké obchůzce kolem obnoveného zámeckého rybníka s labutěmi pokračuji oz zámku směrem do centra města. 

Holíč - zámecký rybník

Vstup z města do areálu zámku je vymezen velkou branou se dvěma strážními budkami. Hned po vstupu branou do města se ocitám na dlouhém náměstí Sv. Martina. Na jeho začátku hned naproti zámecké bráně stojí bývalý kapucínský kostel s klášterem z roku 1752.

Holíč - vstupní brána do zámeckého areálu se strážními budkami

Holíč - bývalý kapucínský kostel a klášter

Od zámecké brány se dávám vpravo po hlavní ulici směrem do centra Hned vedle zámecké brány ulici z obou stran symetricky lemují dlouhé budovy bývalých keramických manufaktur. Ty zde založil již zmíněný František Lotrinský v rámci svého podnikání v roce 1755. Dnes už manufaktury nefungují. Za jednou z nich jsou rozmístěny holíčské menhiry, které byly v 80, letech nalezeny při výstavbě sídliště. O jejich původu vedou odborníci dodnes dohady. 

Holíč - jedna z bývalých keramických manufaktur na hlavní ulici

Holíč - naproti přes ulici stojí druhá budova keramické manufaktury

Holíč - menhiry za jednou z manufaktur

Dále pokračuji po hlavní ulici, která za chvíli protíná hlavní náměstí Mieru. Na opačném horním konci tohoto svažitého trojúhelníkového náměstí stojí kostel Božského srdca. Ten byl postaven ve 14. století jako gotický, dnes má ale barokní vzhled. Uprostřed náměstí mezi stromy stojí sousoší sv. Trojice. Všechny domy kolem náměstí prošly v posledních desetiletích modernizacemi, které zničily jejich historický vzhled. Některé byly zbořeny a nahrazeny novou nehodnotnou výstavbou. 

Holíč - náměstí s kostelem Božského srdca

Z náměstí pokračuji ještě dále po hlavní ulici. Po levé straně stojí v řadě domů bývalý obecní dům ze 17. století, dnes sídlo městského úřadu.

Holíč - bývalý obcní dům, dnes městský úřad

Hned za obecním domem pozoruji výsledek komunistické přestavby centra města. Hlavní ulice se zde vnořuje do depresivně působícího sídliště, tvořeného osmipatrovými paneláky, kterým v 80. letech musela ustoupit velká část historické zástavby, zanikla například i synagoga. Demolice se naštěstí vyhnula evangelickému kostelu z 18. století, který se dnes smutně krčí mezi paneláky u hlavní ulice. 

Holíč - evangelický kostel

Pokračovat po hlavní ulici dále už nemá smysl, proto se vracím zpět na náměstí a dám se do strmé ulice, která vede za kostel. Hned za ním stojí loretánská kaple. Ta byla původně románským kostelíkem (prvním ve městě), ale v 18. století ji přestavěli do dnešní barokní podoby. 

Holíč - kostel Božského srdca zezadu

Holíč - loretánská kaple

Ulice dále stoupá na okraj města ke hřbitovu. Na jeho horním konci stojí barokní šestiúhelníková kaple sv. Floriána. 

Holíč - hřbitovní kaple sv. Floriána

Stejně jako sousední Skalica, má i Holíč svou kalvárii. Stojí hned naproti hřbitova a má podobu kruhového pahorku se třemi kříži. Právě zde nejspíš původně stály výše zmíněné menhiry. Z kalvárie je výhled na protilehlý hřbitov i na město s kostelem a sídlištěm. 

Holíč - kalvárie, v pozadí hřbitovní kaple sv. Floriána

Holíč - výhled z kalvárie

Ulice, po které jdu, se mění v úzkou polní cestu, která opouští město. Tady na mne čeká velké překvapení v podobě právě rozestavěného pravoslavného chrámu se zlatou cibulovitou bání po vzoru východní Evropy. 

Holíč - nový pravoslavný chrám nad městem

Po dalších několika minutách chůze míjím zarostlý židovský hřbitov a přicházím na zalesněný vrch Hrebeň. Na paloučku uprostřed lesa stojí větrný mlýn. Ten je unikátní v tom, že je jediným větrným mlýnem na Slovensku. Je to kamenná válcová stavba s otočnou kupolovitou střechou a železnými lopatkmi. Postaven byl až na konci 19. století, později byl zbaven vnitřního zařízení a od té doby slouží jako chata. Na prostranství před mlýnem se pořádají kulturní akce. Je odtud i dobrý výhled na sousední město Skalica, které je vzdáleno jen několik kilometrů. Chvíli jdu ještě po lesní cestě dále, ta je ale brzy zakončena boží mukou a dále jsou jen oplocené zahrádky. 

Holíč - větrný mlýn na kopci Hrebeň

Holíč - cesta po vrcholu kopce Hrebeň

Holíč - výhled od mlýna na nedávno navštívené město Skalica

Vracím se tedy zpět do města na vlakové nádraží. Při pokusu obejít hustými křovinami židovský hřbitov směrem do města se najednou ocitám díky chybějící zdi přímo na jeho ploše. Ta je úplně zarostlá a skoro neprůchodná. Mezi keři se tyčí náhrobky starého i novějšího typu. Tento židovský hřbitov jinak patří k těm největším na Slovensku. Jeho honosná vstupní brána je zamčená a počmáraná antisemistickými symboly.

Holíč - brána na židovský hřbitov

Holíč - židovský hřbitov

Holíč - židovský hřbitov

Naproti židovskému hřbitovu stojí mohutná barokní sýpka, která je nejspíše ještě v provozu. I tu zde nechal postavit František Lotrinský. Kromě sýpky zde ještě z technických budov nechal postavit vodní mlýn, který je dnes oplocený a nepřístupný a lihovar, kde dnes bydlí cikáni a jeho kovové části postupně mizí ve sběru. 

Holíč - Lotrinského sýpka

Od sýpky jdu v hustém dešti zpět do centra města a pak na vlakové nádraží, které se zde dost obtížně hledá. Nakonec však objevuji úzký chodník mezi supermarketem a silničním nadjezdem, který je nejkratší možnou cestou.

Po návštěvě Kopčan a Holíče se už bohužel nekoná takové nadšení, jako po procházce sousední Skalicí. I když tato dvě města leží těsně vedle sebe, jsou úplnými protiklady. Oproti krásné, historické a přívětivé Skalici, kde byly památky opraveny a většinou zdarma zpřístupněny i s průvodcem, je Holíč městem, které poznamenala necitlivá devastace památek i města samotného během komunistického režimu. K pozitivnímu dojmu nepřispívá ani zdejší romská komunita, která sice není tak početná, obývá ale staré rodinné domky jen kousek od hlavního náměstí.

I přes tyto nedostatky jsou ale Holíč i Kopčany hodně zajímavými místy. Doporučuji hlavně návštěvu zámku, odkud se dá jít pěšky nebo na kole ke kopčanskému kostelíku a hřebčínu. Každý návštěvník by se měl vydat i přes město kolem kalvárie a židovského hřbitova k jedinému větrnému mlýnu na Slovensku.

Vyhlídky do budoucna

Dnes se snad situace pomalu obrací k lepšímu, hlavně díky postupné rekonstrukci zámeckého areálu v Holíči a kostelíku sv. Margity a hřebčína v sousedních Kopčanech. Doufejme, že se časem podaří obnovit i celé původní zázemí zámku s velkým parkem, alejemi, vodní nádrží pro kachny a dalšími stavbami. V příštích letech bude postavena lávka přes Moravu, která spojí zbytky velkomoravského hradiště v českých Mikulčicích s kostelíkem sv. Margity v Kopčanech, což také přispěje k atraktivitě místa.  Třešničkou na dortu by bylo zpřístupnění celého rozsáhlého systému podzemních chodeb. Pokud se všechno podaří, stane se Holíč a okolí obrovským lákadlem, jehož význam bude přesahovat hranice země.

Zajímavé odkazy:

1. Odkaz na oficiální stránky města Holíč

2. Odkaz na oficiální stránky obce Kopčany

3. Odkaz na stránku o Holíči na stránkách omestach.sk

4. Odkaz na stránku o kostelíku sv. Margity v Kopčanech na stránkách hrady.cz

5. Odkaz na stránku o Holíči na Wikipedii

6. Odkaz na stránku o Kopčanech na Wikipedii